Stejně jako se chod základních a středních škol řídí školním rokem, na vysokých školách máme akademický rok. Akademický rok 2023/2024 začíná 25. 9. 2023. Všechny další důležité termíny najdeš v časovém plánu akademického roku.

Akademický rok se dělí na dva semestry – první je zimní semestr a potom letní semestr. Každý semestr se potom dělí na výukové období, zkouškové období a prázdniny. Během výukového období se chodí na přednášky a cvičení podle rozvrhu. Během zkouškového období se chodí pouze na zkoušky v termínech, které si zapíšeš. Zimní semestr má nejprve 13 týdnů výuky, po kterých následují přes Vánoce zimní prázdniny. Po Novém roce zbývá ještě čtrnáctý týden výuky, na který navazuje 5 týdnů zkouškového období. Zhruba v polovině února pak začíná 14 týdnů výuky letního semestru a po nich následuje pětitýdenní letní zkouškové období. V červenci a srpnu jsou letní prázdniny, po kterých je ještě k dispozici jeden týden zkouškového pro opravné termíny. Pokud ale máš všechny zkoušky hotové, máš volno až do začátku dalšího akademického roku.

Některé předměty mohou mít vyučování pouze jednou za 14 dní, v lichém nebo sudém týdnu. Ale pozor! Liché a sudé týdny se nepočítají podle pořadí týdnu od začátku semestru. Jestli je 1. týden výuky v semestru lichý nebo sudý je vždy uvedeno v harmonogramu. Liché a sudé týdny se pak pravidelně střídají. Aktuální rozvrh pro daný týden najdeš také ve FelSightu, který liché a sudé týdny zohledňuje.

Zatím dobré? Tak ještě pozor na některé zákeřnosti. V letním semestru se stává, že několik státních svátků připadne na stejný den v týdnu. Aby kvůli svátkům neodpadávaly některé předměty vícekrát, vyhlašuje se náhrada výuky. To znamená, že ve vyhlášený den platí rozvrh pro jiný den v týdnu. V květnu je pak ještě rektorský den, kdy se neučí a místo školy se tak můžeš zapojit do univerzitních sportovních událostí. Opět platí, že pokud si nejsi jistý/á ohledně výuky, podívej se na aktuální rozvrh do FelSightu, který tyhle zvláštnosti zná.

Dne 20. 11. 2023 je děkanský den (neučí se).

Ve všech těchto zvláštních případech je dobré si vše ověřit s vyučujícími. Stává se, že na to oni sami zapomenou, externí přednášející o těchto zákeřnostech často ani nevědí. Zvlášť to platí u předmětů vyučovaných ve spolupráci s jinou vysokou školou (FTVS UK), kde může začínat a končit semestr jindy (později)!

Výuka většiny předmětů se skládá z přednášek a ze cvičení. U některých předmětů jsou místo cvičení laboratoře, ale v tom není žádný zásadní rozdíl. Některé předměty mohou mít pouze přednášky, některé pouze cvičení a takové Fyziky 1 a 2 mají přednášky, cvičení i laboratoře. Jak se ale liší?

Přednášky jsou prostě přednášky. Často se říká, že přednášky jsou oproti cvičením hodně teoretické, ale to záleží předmět od předmětu. Co odlišuje přednášky od cvičení mnohem přesněji je to, že na přednáškách se (krom otázek do publika) od studentů nevyžaduje žádná interakce nebo práce. Cílem je prostě vnímat, co říká přednášející, tabule a promítací plátno. Přednášky se v 1. ročníku obvykle konají ve velkých posluchárnách a bývají nepovinné (kromě přednášek o bezpečnosti práce).

Průběh cvičení a laboratoří se mnohem více podobá hodinám, jak je znáš ze střední školy. Na cvičeních z matematiky se počítají příklady a cvičící tě může zavolat k tabuli, na cvičeních z programování pracuješ v počítačové učebně a v jiných odborných předmětech se můžeš setkat s laboratorními úlohami. Na cvičeních se také často zadávají úkoly a píšou kontrolní testy. Cvičení probíhají v menším kolektivu (do ~20 studentů) v učebnách a bývají defaultně povinná. Požadovanou docházku a další pravidla obvykle oznámí cvičící na prvním cvičení.

Přátelské varování: Přednášky jsou sice nepovinné, ale je velmi dobrý nápad na ně chodit. Pokud ti přijde první přednáška moc jednoduchá, rozhodně je dobré přijít i na pár dalších. U některých předmětů náročnost rychle roste a látka na sebe navazuje. Pokud vynecháš, může se stát, že už se později budeš těžko orientovat. Na přednášky se snaž chodit i tehdy, když ti naopak budou připadat obtížně srozumitelné. U některých předmětů sice může ke zvládnutí zkoušky stačit účast na cvičeních, ale bude to mnohem těžší. Za stres ve zkouškovém ti to nestojí.

Pokud už se rozhodneš na přednášky nechodit, je dobré se domluvit s někým spolehlivým, kdo na ně chodí. Může tam zaznít nějaké důležité organizační sdělení nebo se třeba objeví látka, která není ve skriptech.

Pokud narazíš na nějaký problém (něčemu nerozumíš, něco ti nejde, jsi nemocný/á), řekni to včas svému cvičícímu. Cvičící ti pomůže, ale nesmíš to nechávat na poslední chvíli.

Z toho, že cvičení probíhají v menším kolektivu, vyplývá, že cvičení z jednoho předmětu probíhá víc v různých časech nebo i víc najednou s různými vyučujícími v různých učebnách a každý student chodí jenom na jedno z nich. Takto souběžně probíhající cvičení nazýváme paralelky. Pro představu na obrázku níže vidíš všechny paralelky předmětu B0B01LAG – Lineární algebra. Přednášky jsou ve všech systémech podbarveny žlutě, cvičení zeleně a laboratoře podle systému buď modře, nebo oranžově. Každý student pak chodí na jednu přednáškovou paralelku a jednu paralelku cvičení. Všimni si ale, že v našem příkladu jsou obě přednášky jedna paralelka (mají stejné číslo paralelky). Takže vlastně chodíš na dvě přednášky a jedno cvičení týdně.

Když už jsme se toho dotkli, řekneme si ještě něco o kódech předmětů. Možná tě zarazilo, proč máš ve svém rozvrhu místo názvu předmětu tyto divné shluky písmen a číslic. Je to proto, že předměty mohou mít několik variant určených pro různé studijní programy, které se mírně liší v probírané látce, požadavcích pro zápočet nebo počtu kreditů. Speciální kódy pak mají ještě varianty pro kombinované studium nebo studium v angličtině. Třeba ta Lineární algebra existuje pod kódy B0B01LAG, B0B01LAGA, B6B01LAG, A8B01LAG, BD5B01LAG, BE5B01LAL. Jaký je správný kód předmětu pro tvůj studijní program zjistíš ve studijním plánu, ať už na intranetu, nebo v KOSu, ale pravděpodobně to potřebovat řešit nebudeš.

Většina předmětů, které budeš na FEL studovat jsou předměty povinné, tedy ty, které pro vystudování musíš úspěšně dokončit. Pokud se ti nepodaří z povinného předmětu získat zápočet nebo uspět ani u jednoho pokusu zkoušky, můžeš si povinný předmět zapsat podruhé. Většina předmětů se vypisuje pouze v zimním nebo pouze v letním semestru, takže ho můžeš opakovat nejdříve za rok. Můžeš si ho sice zapsat i později, ale to nelze úplně doporučit. Při druhém zápisu můžeš opět použít plný počet pokusů na zkoušku. Pokud ale neuspěješ ani tentokrát, škola ti studium ukončí. Povinné předměty mají ve studijním plánu (na intranetu nebo v KOSu) roli P, PZ, PO nebo PS.

Povinně volitelné předměty (role PV) se vypisují ve skupinách. Za předměty z dané skupiny potom musíš získat předepsaný počet kreditů. Například na obrázku výše máme dvě skupiny povinně volitelných předmětů nazvané Programování (nutno získat alespoň 6 kreditů) a Úvod do inženýrství (nutno získat alespoň 4 kredity). Po rozkliknutí skupiny zjistíme, jaké předměty do ní patří:

Z toho plyne, že studenti programu LEB by měli absolvovat buď Úvod do elektrotechniky, nebo Úvod do bioinženýrství, protože oba předměty jsou za 4 kredity a to pro danou skupinu stačí. Mohou teoreticky absolvovat obojí a získat tím kredity navíc (o to méně si pak budou muset zapsat volitelných předmětů). I pro povinně volitelné předměty platí pravidlo ukončení studia po dvou neúspěšných zápisech téhož předmětu, takže pokud se ti nějaký PV předmět nepovede na první zápis, může být moudré si napodruhé zapsat jiný.

Všechny předměty, které nejsou ve tvém studijním plánu povinné nebo povinně volitelné, jsou volitelné. A to i tehdy, když nemají explicitně uvedenou roli V. Záleží vždy na studijním plánu pro program, který studuješ, takže předmět, který je v jiném programu povinný, ale v tom tvém ne, je pro tebe předmětem volitelným. Volitelné předměty si zapisuješ jednoduše proto, abys měl(a) dostatek kreditů. Za bakalářské studium potřebuješ nasbírat za všechny předměty (povinné, povinně volitelné i volitelné) dohromady 180 kreditů, stejně tak existují minimální počty kreditů, které musíš získat každý semestr. Víc podrobností najdeš v sekci Kredity a postup do dalšího semestru. Pokud bys náhodou nezvládl(a) nějaký volitelný předmět ani na druhý zápis, ze školy tě za to nevyhodí, ale potřetí si ho zapsat už nemůžeš.

Bude doplněno později.

Kredity jsou body, které slouží v zásadě k dvěma účelům:

• Kredity hodnotí náročnost předmětu. Někdy tedy hodně přibližně. Každý předmět má přidělen určitý počet kreditů, čím náročnější, tím více kreditů. Pokud studuješ podle doporučeného studijního plánu, každý semestr budeš mít zapsané předměty dohromady za ~30 kreditů. Pozor na to, že náročnost není to samé jako obtížnost. Předmět relativně lehký na pochopení může vyžadovat hodně času stráveného prací na úkolech a tudíž být ohodnocen více kredity než jiný předmět, který je těžší.
• Kredity hodnotí tvůj postup studiem. Když předmět úspěšně dokončíš, získáš daný počet kreditů. Získané kredity jsou pak důležité pro postup do dalšího semestru a dokončení studia. Získaný počet kreditů se za horší známku nebo opakování zkoušky nesnižuje, za každý úspěšně dokončený předmět vždy dostaneš plný počet kreditů.

Abys postoupil(a) do dalšího semestru, je potřeba podle Studijního a zkušebního řádu splnit na konci zkouškového dvě podmínky:

• Povinné a povinně volitelné předměty, které jsi měl(a) zapsané podruhé, jsi úspěšně ukončil(a).
• Získal(a) jsi minimální počet kreditů:
  Ve vyšších ročnících se podmínka minimálního počtu získaných kreditů kontroluje pouze jednou ročně po letním semestru.
  V odůvodněných případech můžeš požádat o individuální studijní plán a získat tak výjimku na minimální počet kreditů.
  Pozor: Kredity uznané z předchozího studia se do minimálního počtu kreditů za daný semestr/akademický rok nezapočítávají.

Když neuspěješ v některém předmětu, neboj se, můžeš si ho zapsat ještě jednou (obvykle příští rok). Při druhém zápisu předmětu už ale uspět musíš. Zároveň musíš uspět v tolika předmětech, abys získal(a) požadovaný minimální počet kreditů. Pokud to nezvládneš, škola ti studium ukončí.

Pro úspěšné dokončení bakalářského studia budeš potřebovat:

• Úspěšně dokončit všechny povinné předměty.
• Získat potřebný počet kreditů z každé skupiny povinně volitelných předmětů.
• Získat celkově alespoň 180 kreditů (pokud studuješ podle doporučeného průchodu, budou ti kredity stačit).
• Úspěšně složit (nebo si nechat uznat) zkoušku z angličtiny (nenechávej si ji na poslední semestr!).
• A nakonec obhájit bakalářskou práci a složit státní závěrečné zkoušky.

Při zapisování předmětů a rozvrhu v KOSu je potřeba vědět, že jde o dvě odlišné věci, i když na sebe logicky navazují.

1. Nejdřív musíš dostat předmět, který si chceš zapsat, do seznamu svých zapsaných předmětů. Seznam zapsaných předmětů najdeš v KOSu v menu Předměty > Zapsané předměty. Povinné předměty podle doporučeného průchodu bys měl(a) mít zapsané automaticky. Další předměty můžeš přidávat v menu Předměty > Zápis předmětu, kde je můžeš vyhledávat podle názvu, kódu nebo katedry. Druhá možnost (vhodná zejména pro povinně volitelné předměty) je najít si předmět ve studijním plánu (Předměty > Studijní plán) a zapsat ho odtud. V zapsaných předmětech můžeš mít předměty za maximálně 40 kreditů. (Více je možné si zapsat jenom na výjimku.)
2. U zapsaného předmětu si potom vybereš paralelku, kterou si chceš zapsat do rozvrhu na stránce Rozvrh > Tvorba rozvrhu. V rozvrhu se ti budou šedou barvou zobrazovat všechny paralelky daného předmětu, některou si vybereš a kliknutím na ni si ji můžeš zapsat. U většiny předmětů vybíráš vždy konkrétní paralelku cvičení nebo laboratoře, přednáška se ti po zapsání cvičení objeví v rozvrhu automaticky.

Pro podrobnosti a termíny čti aktuální vyhlášku k zápisům v interních aktualitách.

V prvním semestru máš povinné předměty zapsané v rozvrhu od studijního oddělení. Studijní oddělení ti také zápis samo uzavře. Měnit předepsaný rozvrh lze jen po dohodě s vyučujícími.

S problémy se zápisem paralelek v rozvrhu nechoď na studijní oddělení, které s tím nic udělat neumí. Kontaktuj vyučujícího předmětu nebo rozvrháře dané katerdy.

Další podrobnosti o zápisech, které nejsou na začátku prvního semestru tak podstatné, budou doplněny později.

O tom, jak funguje výuka angličtiny na FEL, se podrobně dočteš na stránkách Katedry jazyků.

Zjednodušeně řečeno se angličtina liší od všech ostatních předmětů tím, že má oddělené kódy předmětů pro výukové kurzy na různých úrovních, které jsou nepovinné, a povinnou zkoušku. Abys zjistil(a), do jakého kurzu se máš zapsat, určitě udělej rozřazovací test a zapiš si předmět podle instrukcí v testu. Zkouška z angličtiny na úrovni B2 je však povinná pro všechny bakalářské studenty (stačí ji zvládnout kdykoli během bakalářského studia, ale rozhodně nedoporučujeme si ji nechávat na poslední semestr). Zkouška z angličtiny se zapisuje jako speciální kód B0B04B2Z. Tento kód fiktivního předmětu neobsahuje žádnou výuku, ale pouze zkoušku samotnou. Zkoušku z angličtiny si tak musíš zapsat poměrně dlouho dopředu, už při zápisech před zkouškovým, kdy chceš zkoušku skládat. Za zkoušku sice žádné kredity nedostaneš, ale pozor: i na ní se vztahuje pravidlo nejvýše dvou zápisů povinného předmětu. Zkouška má jako korekvizitu klasifikovaný zápočet z úrovně B1 (fiktivní předmět s kódem B0B04B1K).

Pokud máš uznávaný jazykový certifikát na úrovni B2 a vyšší, postupuj podle instrukcí na stránce úvodu k rozřazovacímu testu.

Zápisy tělocviku jsou složitější, protože tělocvik nezajišťuje fakulta, ale Ústav tělesné výchovy a sportu (ÚTVS) pro všechny fakulty ČVUT společně. Tělocvik je na FEL volitelný předmět. Pro zapsání tělocviku musíš:

1. Nejprve si zapsat kód pro tělocvik v KOSu. To se nejsnáze dělá na stránce Předměty > Studijní plán, kde si rozklikneš skupinu Volitelné předměty > Tělesná výchova. Tady si můžeš vybrat z několika kódů:
   • A003TV si můžeš zapsat jednou během studia a získat tak za tělocvik 2 kredity.
   • TV-V1 je za 1 kredit a můžeš si ho zapsat každý rok.
   • Kódy TVV nebo TVV0 ti umožní zapsat další hodiny tělocviku navíc. Za ně ale už žádné kredity nedostaneš.
   • Vedle klasického tělocviku si můžeš zapsat také zimní nebo letní tělovýchovné kurzy (TVKZV a TVKLV).
2. Když máš kód zapsaný v KOSu, přiřadíš si k němu konkrétní sport a hodinu na webu ÚTVS. Zapisování na sporty se otevírá pro celé ČVUT najednou (termín je na stránkách ÚTVS) a některé populární sporty bývají velmi rychle obsazené. Za některé sporty se platí poplatek, informace o placení jsou opět na stránkách ÚTVS.

Zapsaný tělocvik se ti neobejví v rozvrhu v KOSu ani jinde a je to v pořádku.

(V)tip: Tělocvik s kódem A003TV se v programu EEM uznává jako povinně volitelný humanitní předmět.

Prerekvizity a korekvizity jsou omezující podmínky, za kterých si můžeš předmět zapsat. Uvidíš je v KOSu na stránce předmětu nebo na stránce, kde se předměty zapisují, pod titulkem Omezení.

Prerekvizita je omezení znamenající, že předmět B si můžeš zapsat pouze tehdy, pokud jsi v některém z předchozích semestrů úspěšně dokončil předmět A. Vyskytuje se občas například u předmětů, které na sebe tematicky navazují, třeba Fyzika 1 a Fyzika 2. Ještě nedávno byly prerekvizity poměrně časté a pořádně znepříjemňovaly život studentům, kteří některý předmět nezvládli. Dnes už je naštěstí takovýchto omezení málo.

Korekvizita je omezení znamenající, že předmět B si můžeš zapsat pouze tehdy, pokud jsi měl(a) dříve zapsaný předmět A nebo máš oba předměty zapsané alespoň současně. Typická korekvizita pro hodně předmětů s prací v laboratořích je předmět Bezpečnost práce v elektrotechnice (BEZB nebo BEZM). Z tohoto důvodu si studenti programů OI a SIT nemohou v 1. semestru zapsat žádný volitelný předmět v laboratoři, protože předmět BEZB mají až ve 2. semestru.

Zástupnost nebo ekvivalence znamená, že dva předměty s různým kódem jsou vzájemně zaměnitelné, tedy pokud například přestoupíš z jednoho programu na druhý a v obou jsou stejné nebo zástupné předměty, budou ti uznány. Zástupné předměty si samozřejmě nemůžeš zapsat oba najednou.

Zástupnost existuje i mezi variantami předmětu vyučovanými v češtině a v angličtině. Anglické varianty mají většinou anglický název a v kódu předmětu je na druhém místě písmeno E. I když jsi zapsán(a) na studium v českém jazyce, můžeš si říct, že budeš nějaké předměty studovat v angličtině. Stačí si zapsat anglickou verzi předmětu, jenom je potřeba dodržet pravidla pro studium v angličtině v českých programech. Pokud ti anglická verze zapsat nepůjde, obrať se na svoji studijní referentku.

Bude doplněno později.

Bude doplněno později.