Stejně jako se chod základních a středních škol řídí školním rokem, na vysokých školách máme akademický rok. Akademický rok 2024/2025 začíná 23. 9. 2024. Všechny další důležité termíny najdeš v časovém plánu akademického roku.

Akademický rok se dělí na dva semestry – první je zimní semestr a potom letní semestr. Každý semestr se potom dělí na výukové období, zkouškové období a prázdniny. Během výukového období se chodí na přednášky a cvičení podle rozvrhu. Během zkouškového období se chodí pouze na zkoušky v termínech, které si zapíšeš. Zimní semestr má nejprve 13 týdnů výuky, po kterých následují přes Vánoce zimní prázdniny. Po Novém roce zbývá ještě čtrnáctý týden výuky, na který navazuje 5 týdnů zkouškového období. Zhruba v polovině února pak začíná 14 týdnů výuky letního semestru a po nich následuje pětitýdenní letní zkouškové období. V červenci a srpnu jsou letní prázdniny, po kterých je ještě k dispozici jeden týden zkouškového pro opravné termíny. Pokud ale máš všechny zkoušky hotové, máš volno až do začátku dalšího akademického roku.

Některé předměty mohou mít vyučování pouze jednou za 14 dní, v lichém nebo sudém týdnu. Ale pozor! Liché a sudé týdny se nepočítají podle pořadí týdnu od začátku semestru. Jestli je 1. týden výuky v semestru lichý nebo sudý je vždy uvedeno v harmonogramu. Liché a sudé týdny se pak pravidelně střídají. Aktuální rozvrh pro daný týden najdeš také ve FelSightu, který liché a sudé týdny zohledňuje.

Zatím dobré? Tak ještě pozor na některé zákeřnosti. V letním semestru se stává, že několik státních svátků připadne na stejný den v týdnu. Aby kvůli svátkům neodpadávaly některé předměty vícekrát, vyhlašuje se náhrada výuky. To znamená, že ve vyhlášený den platí rozvrh pro jiný den v týdnu. V květnu je pak ještě rektorský den, kdy se neučí a místo školy se tak můžeš zapojit do univerzitních sportovních událostí. Opět platí, že pokud si nejsi jistý/á ohledně výuky, podívej se na aktuální rozvrh do FelSightu, který tyhle zvláštnosti zná.

Dne 29. 10. 2024 je děkanský den (neučí se).

Ve všech těchto zvláštních případech je dobré si vše ověřit s vyučujícími. Stává se, že na to oni sami zapomenou, externí přednášející o těchto zákeřnostech často ani nevědí. Zvlášť to platí u předmětů vyučovaných ve spolupráci s jinou vysokou školou (FTVS UK), kde může začínat a končit semestr jindy (později)!

Výuka většiny předmětů se skládá z přednášek a ze cvičení. U některých předmětů jsou místo cvičení laboratoře, ale v tom není žádný zásadní rozdíl. Některé předměty mohou mít pouze přednášky, některé pouze cvičení a takové Fyziky 1 a 2 mají přednášky, cvičení i laboratoře. Jak se ale liší?

Přednášky jsou prostě přednášky. Často se říká, že přednášky jsou oproti cvičením hodně teoretické, ale to záleží předmět od předmětu. Co odlišuje přednášky od cvičení mnohem přesněji je to, že na přednáškách se (krom otázek do publika) od studentů nevyžaduje žádná interakce nebo práce. Cílem je prostě vnímat, co říká přednášející, tabule a promítací plátno. Přednášky se v 1. ročníku obvykle konají ve velkých posluchárnách a bývají nepovinné (kromě přednášek o bezpečnosti práce).

Průběh cvičení a laboratoří se mnohem více podobá hodinám, jak je znáš ze střední školy. Na cvičeních z matematiky se počítají příklady a cvičící tě může zavolat k tabuli, na cvičeních z programování pracuješ v počítačové učebně a v jiných odborných předmětech se můžeš setkat s laboratorními úlohami. Na cvičeních se také často zadávají úkoly a píšou kontrolní testy. Cvičení probíhají v menším kolektivu (do ~20 studentů) v učebnách a bývají defaultně povinná. Požadovanou docházku a další pravidla obvykle oznámí cvičící na prvním cvičení.

Přátelské varování: Přednášky jsou sice nepovinné, ale je velmi dobrý nápad na ně chodit. Pokud ti přijde první přednáška moc jednoduchá, rozhodně je dobré přijít i na pár dalších. U některých předmětů náročnost rychle roste a látka na sebe navazuje. Pokud vynecháš, může se stát, že už se později budeš těžko orientovat. Na přednášky se snaž chodit i tehdy, když ti naopak budou připadat obtížně srozumitelné. U některých předmětů sice může ke zvládnutí zkoušky stačit účast na cvičeních, ale bude to mnohem těžší. Za stres ve zkouškovém ti to nestojí.

Pokud už se rozhodneš na přednášky nechodit, je dobré se domluvit s někým spolehlivým, kdo na ně chodí. Může tam zaznít nějaké důležité organizační sdělení nebo se třeba objeví látka, která není ve skriptech.

Pokud narazíš na nějaký problém (něčemu nerozumíš, něco ti nejde, jsi nemocný/á), řekni to včas svému cvičícímu. Cvičící ti pomůže, ale nesmíš to nechávat na poslední chvíli.

Z toho, že cvičení probíhají v menším kolektivu, vyplývá, že cvičení z jednoho předmětu probíhá víc v různých časech nebo i víc najednou s různými vyučujícími v různých učebnách a každý student chodí jenom na jedno z nich. Takto souběžně probíhající cvičení nazýváme paralelky. Pro představu na obrázku níže vidíš všechny paralelky předmětu B0B01LAG – Lineární algebra. Přednášky jsou ve všech systémech podbarveny žlutě, cvičení zeleně a laboratoře podle systému buď modře, nebo oranžově. Každý student pak chodí na jednu přednáškovou paralelku a jednu paralelku cvičení. Všimni si ale, že v našem příkladu jsou obě přednášky jedna paralelka (mají stejné číslo paralelky). Takže vlastně chodíš na dvě přednášky a jedno cvičení týdně.

Když už jsme se toho dotkli, řekneme si ještě něco o kódech předmětů. Možná tě zarazilo, proč máš ve svém rozvrhu místo názvu předmětu tyto divné shluky písmen a číslic. Je to proto, že předměty mohou mít několik variant určených pro různé studijní programy, které se mírně liší v probírané látce, požadavcích pro zápočet nebo počtu kreditů. Speciální kódy pak mají ještě varianty pro kombinované studium nebo studium v angličtině. Třeba ta Lineární algebra existuje pod kódy B0B01LAG, B0B01LAGA, B6B01LAG, A8B01LAG, BD5B01LAG, BE5B01LAL. Jaký je správný kód předmětu pro tvůj studijní program zjistíš ve studijním plánu, ať už na intranetu, nebo v KOSu, ale pravděpodobně to potřebovat řešit nebudeš.

Většina předmětů, které budeš na FEL studovat jsou předměty povinné, tedy ty, které pro vystudování musíš úspěšně dokončit. Pokud se ti nepodaří z povinného předmětu získat zápočet nebo uspět ani u jednoho pokusu zkoušky, můžeš si povinný předmět zapsat podruhé. Většina předmětů se vypisuje pouze v zimním nebo pouze v letním semestru, takže ho můžeš opakovat nejdříve za rok. Můžeš si ho sice zapsat i později, ale to nelze úplně doporučit. Při druhém zápisu můžeš opět použít plný počet pokusů na zkoušku. Pokud ale neuspěješ ani tentokrát, škola ti studium ukončí. Povinné předměty mají ve studijním plánu (na intranetu nebo v KOSu) roli P, PZ, PO nebo PS.

Povinně volitelné předměty (role PV) se vypisují ve skupinách. Za předměty z dané skupiny potom musíš získat předepsaný počet kreditů. Například na obrázku výše máme dvě skupiny povinně volitelných předmětů nazvané Programování (nutno získat alespoň 6 kreditů) a Úvod do inženýrství (nutno získat alespoň 4 kredity). Po rozkliknutí skupiny zjistíme, jaké předměty do ní patří:

Z toho plyne, že studenti programu LEB by měli absolvovat buď Úvod do elektrotechniky, nebo Úvod do bioinženýrství, protože oba předměty jsou za 4 kredity a to pro danou skupinu stačí. Mohou teoreticky absolvovat obojí a získat tím kredity navíc (o to méně si pak budou muset zapsat volitelných předmětů). I pro povinně volitelné předměty platí pravidlo ukončení studia po dvou neúspěšných zápisech téhož předmětu, takže pokud se ti nějaký PV předmět nepovede na první zápis, může být moudré si napodruhé zapsat jiný.

Všechny předměty, které nejsou ve tvém studijním plánu povinné nebo povinně volitelné, jsou volitelné. A to i tehdy, když nemají explicitně uvedenou roli V. Záleží vždy na studijním plánu pro program, který studuješ, takže předmět, který je v jiném programu povinný, ale v tom tvém ne, je pro tebe předmětem volitelným. Volitelné předměty si zapisuješ jednoduše proto, abys měl(a) dostatek kreditů. Za bakalářské studium potřebuješ nasbírat za všechny předměty (povinné, povinně volitelné i volitelné) dohromady 180 kreditů, stejně tak existují minimální počty kreditů, které musíš získat každý semestr. Víc podrobností najdeš v sekci Kredity a postup do dalšího semestru. Pokud bys náhodou nezvládl(a) nějaký volitelný předmět ani na druhý zápis, ze školy tě za to nevyhodí, ale potřetí si ho zapsat už nemůžeš.

Každý předmět na vysoké škole má stanovené podmínky, které je nutné splnit, abys předmět úspěšně absolvoval(a). Na FELu má každý předmět nastavené jedno ze čtyř následujících zakončení:

• Zápočet (Z): Zápočtem se potvrzuje, že student splnil požadavky ze cvičení. Zápočet je dvoustavová informace: zápočet udělen (Z) / zápočet neudělen (N). Podmínky pro udělení zápočtu jsou v různých předmětech různé, obvykle je to ale kombinace některých z následujících:
  • Pravidelná docházka na cvičení (max. n absencí).
  • Odevzdání všech úkolů, protokolů z laboratoří nebo semestrálních prací.
  • Získání alespoň x % (obvykle 50 %) bodů celkem za testy, úkoly, protokoly apod., které bylo možné na cvičeních během semestru získat.
  • Získání alespoň x % (obvykle 50 %) bodů z každého z testů v semestru.

  Konkrétní podmínky pro získání zápočtu obvykle říká cvičící na prvním cvičení z daného předmětu.
  Předměty, které nemají přednášky, bývají zakončeny pouze samotným zápočtem, získáním zápočtu tak máš předmět úspěšně dokončený.

• Zápočet a zkouška (Z, ZK): Toto je zdaleka nejčastější zakončení předmětu, se kterým se budeš setkávat. Ke konci semestru tě tedy čeká získání zápočtu dle předchozího bodu a teprve po získání zápočtu můžeš jít skládat zkoušku. Zkouška obvykle ověřuje znalosti získané na přednáškách, ale i na cvičeních. Zkouška může být písemná, ústní, písemná s nepovinnou ústní nebo písemná s povinnou ústní, může mít více částí, případně může jít o prezentaci nějakého projektu. V některých předmětech je také možné se zkoušce vyhnout, pokud máš dostatek bodů ze semestru a nepožaduješ lepší známku. Všechny podmínky stanovují vyučující daného předmětu a řeknou ti je na první nebo poslední přednášce nebo cvičení. Nejčastější je ale následující model hodnocení:
  • Maximální počet bodů ze semestru a zkoušky dohromady je 100 bodů.
  • Získáš zápočet a máš S bodů ze semestru.
  • Na zkoušce získáš Z bodů, přičemž musíš ze zkoušky získat alespoň 50 % možných bodů, jinak jsi hodnocen(a) F – nedostatečně.
  • Celkový součet bodů S+Z musí být ≥50, jinak jsi hodnocen(a) F – nedostatečně.
  • Dostaneš známku dle klasifikační stupnice:
    
  • Existuje-li nepovinná ústní, můžeš si získanou známku zlepšit (někdy ale i zhoršit).

  Známku, kterou získáš, máš právo odmítnout, v takovém případě dostaneš F – nedostatečně a můžeš se přihlásit na další termín (pokud je volný).
  Předmět tedy úspěšně dokončíš tím, že u zkoušky získáš některou ze známek A až E. Pokud dostaneš F (což se obvykle stane i tehdy, když na přihlášený termín zkoušky bez omluvy nepřijdeš), máš ještě další pokusy:

  • Na každou zkoušku máš dva pokusy – řádný a opravný.
  • Můžeš využít i třetí pokus, ale tuto možnost máš jen 6x za bakalářské a 4x za magisterské studium (říkáme tomu „žolíky“).  Je tedy dobré si rozmyslet, na co žolíka použiješ a nepoužívat ho, když nejsi vůbec připravený/á.
  • Jde ale také o to, že další pokusy můžeš využít jen tehdy, pokud jsou vypsané další termíny a nejsou plně obsazené. Když si tedy první pokus naplánuješ na poslední vypsaný termín, tak už šanci na opravný termín spíš nemáš.
  • Když neuspěješ ani při druhém nebo třetím pokusu, pořád není nic ztraceno. Předmět si můžeš zapsat znovu podruhé. Vzhledem k tomu, že většina předmětů se vypisuje pouze v zimním nebo pouze v letním semestru, můžeš si ho zapsat znovu až za rok.
  • Při druhém zápisu předmětu máš opět až tři pokusy na zkoušku. Pokud však předmět nezvládneš dokončit ani tentokrát, tvé studium bude ukončeno.

  Jak se přihlašovat na zkoušky najdeš v další sekci.
  Tip: Udělat zkoušku je obvykle těžší než získat zápočet, nicméně na zkoušku máš, jak vidíš, u každého předmětu docela dost pokusů. Oproti tomu u zápočtu jsou pravidla v různých předmětech různá, ale obvykle je možná jenom jedna oprava zápočtových testů, v některých předmětech dokonce možnost opravy vůbec nepřipouštějí. Nepodceň tedy už samotný zápočet! Jinak bys totiž nemohl(a) být připuštěn(a) ke zkoušce a musel(a) by sis zapsat celý předmět podruhé, čímž de facto ztratíš polovinu pokusů na zkoušku.

• Klasifikovaný zápočet (KZ) je něco mezi zápočtem a zkouškou. Obvykle se v průběhu semestru a na jeho konci píšou větší zápočtové testy a na základě součtu bodů a splnění dalších podmínek získáš zápočet a známku podle klasifikační stupnice.
• Jen zkouška (ZK): Takto bývají zakončeny předměty, které mají pouze přednášky a nemají cvičení.

Upozornění: Kromě pravidel pro opakování zkoušky, která jsou daná Studijním a zkušebním řádem ČVUT, se podmínky v různých předmětech různí. Zde jsou pouze popsány nejčastější možnosti, jak to chodí. Konkrétní informace získáš od vyučujících předmětu nebo na stránkách předmětu na Moodle, CourseWare, případně jinde.

Na zkoušky se přihlašuješ v KOSu v záložce Termíny > Nabídka termínů. KOS umožňuje se stejným způsobem přihlašovat také na zápočtové testy, ale to používá jen málokterý vyučující. Když otveřeš stránku Nadídka termínů, uvidíš všechny vypsané zkouškové termíny z předmětů, které máš zapsané.

Různí vyučující vypisují termíny s různých předstihem před zkouškovým. Někteří termíny vypíšou rovnou všechny, někteří jich nejprve vypíšou několik a později podle potřeby termíny doplňují. O vypsání termínů budeš informován automaticky generovaným e-mailem.

Když rozklikneš jednotlivé termíny, uvidíš detail termínu:

Vysvětlíme si několik položek v detailu, jejichž význam ti nemusí být jasný.

• Uzávěrka přihlášení: Nejpozdější datum, kdy se lze na daný termín přihlásit. Přihlašování se uzavírá na konci dne uvedeného jako uzávěrka.
• Uzávěrka odhlášení: Nejpozdější datum, kdy se lze z daného termínu odhlásit. Odhlašování se uzavírá na konci dne uvedeného jako uzávěrka. Pokud se nestihneš odhlásit a na zkoušku nepřijdeš bez validní omluvy, můžeš dostat F a ztrácíš tak pokus. Není-li uzávěrka odhlášení uvedena, platí uzávěrka přihlášení i pro odhlašování.
• Náhradníci povoleni: Pokud už není na daném termínu místo, může být povoleno přihlásit se jako náhradník. Náhradníci se řadí do fronty v pořadí, v jakém se přihlásili, a když se na termínu uvolní místo (když se někdo odhlásí), první náhradník v pořadí je automaticky na termín přihlášen a přijde mu o tom e-mail. Pod položkou Počet náhradníků najdeš počet náhradníků, kteří jsou aktuálně ve frontě.
  Když se přihlašuješ jako náhradník, nastavuješ počet dnů před zkouškou, kdy chceš mít nejpozději jasno, jestli na zkoušku jdeš nebo ne. Pokud se do té doby nedostaneš mezi přihlášené, budeš odebrán z fronty náhradníků a nemůže se tak stát, že by tě systém později automaticky přihlásil.
  Pozor: pokud jsi přihlášen(a) jako náhradník a rozhodneš se, že na zkoušku nechceš, nezapomeň se odhlásit. Mohlo by se stát, že se místo uvolní až těsně před nebo dokonce po uzávěrce odhlášení (například když zkoušející vyřadí studenty, co nedostali zápočet), a ty budeš automaticky přihlášen(a) a nebudeš se moct odhlásit. Zároveň bys třeba zabíral(a) místo někomu jinému, kdo na zkoušku jít chce.
• Zápočet požadován: Tato kolonka informuje, zda je nutné mít v KOSu zapsaný zápočet, aby ses mohl(a) na daný termín přihlásit. Vyučující v zásadě praktikují tři přístupy:
  • Nastaví Zápočet požadován: Ano. V tu chvíli se nemůžeš přihlásit na zkoušku, dokud nemáš v KOSu zapsaný zápočet. Je tedy dobré získat zápočet včas, abys měl(a) dobrý výběr z termínů zkoušek.
  • Nastaví Zápočet požadován: Ne. Na zkoušku se můžeš přihlásit rovnou, ale stále platí, že na zkoušku můžeš jít jen tehdy, pokud máš zápočet. Vyučující tak většinou po uzávěrce z termínu odstraní studenty, kteří zápočet nemají.
  • Nastaví Zápočet požadován: Ne a proti pravidlům ti umožní absolvovat zkoušku, i když ještě zápočet nemáš (z jejich nebo z tvojí viny). Zapsat známku ze zkoušky ti ale mohou až poté, co zapíší udělení zápočtu.
• Omezení: Vyučující mohou nastavit omezení, že daný termín je pouze řádný (tzn. jen pro ty, kteří dělají danou zkoušku v daném semestru poprvé) nebo pouze opravný (tzn. jen pro ty, kteří dělají danou zkoušku v daném semestru podruhé nebo potřetí).
• Poznámka: V některých případech se zde uvádí místo konání zkoušky, když ho není možné z důvodu omezení na straně KOSu zapsat do pole Místnost. Objeví se tu také poznámka, že jde o poslední termín. Vyučující by měli tímto způsobem poslední termín označovat, aby nebylo pochyb, že žádný další přidán nebude… ale v opačném smyslu na to raději nespoléhejte.

Tip: Doporučujeme si ještě před začátkem zkouškového a vypsáním většiny termínů rozmyslet, jak zhruba si chceš zkoušky ve zkouškovém rozložit. U velkých přemětů bývá každý týden vypisován minimálně jeden zkouškový termín, často i více. Potom totiž půjdeš při přihlašování víc najisto.

Tip: Automatický e-mail o tom, že byly vypsány nové zkouškové termíny, chodí vždy až v noci po tom, co k vypsání termínů dojde. Stejně tak e-mail o tom, že ti byl zapsán zápočet. Když budeš před zkouškovým pravidelně sledovat KOS, můžeš se přihlásit na zkoušku dřív, než si toho všimnou ostatní.

Upozornění: Zkouškové období má 5 týdnů a může být lákavé si do něj zkoušky rozvrhnout rovnoměrně. Pamatuj ale na to, že když nějakou zkoušku neuděláš, potřebuješ mít dost času na další pokus(y), před kterými budeš chtít mít čas se to líp naučit. Proto si doporučujeme zkoušky rozvrhnout tak, že většina zkoušek (a hlavně ty těžší) bude koncentrována do prvních tří týdnů zkouškového. Pokud by se ti nějaká nepovedla, budeš mít dost času na opravu. A pokud se ti povedou všechny, tak si užiješ volno. Bylo by hloupé se připravit o pokusy tím, že si těžkou zkoušku posuneš až na konec zkouškového.

Upozornění: Klíčová dovednost je naučit se učit se. Opakuj si látku těžkých předmětů průběžně v semestru, protože to později budeš mít lehčí. Využij volného času o Vánočních prázdninách k učení. Buď připravený/á tak, abys už první týden zkouškového (nejpozději druhý) mohl(a) složit nějakou zkoušku. Potom ti zbyde víc času na učení na ostatní předměty a navíc se ti uleví, že máš aspoň něco za sebou. Neodkládej učení s myšlenkou, že si můžeš zkoušku posunout na později. Můžeš, ale když to přeženeš, připravuješ se o čas a o pokusy – viz předchozí upozornění.

Až budeš po prvním zkouškovém vědět, jak si se zkouškami na FEL rozumíš, jistě si sám/sama dokážeš nastavit pro tebe optimální režim fungování ve zkouškovém. Do té doby to ale raději nepodceňuj.

Ve zkouškovém ti mohou hodně pomoct spolužáci-kamarádi. Někteří ti mohou poradit s látkou, které nerozumíš. Všichni ale budete sdílet společné neštěstí a sociální interakce v takové chvíli velmi pomáhá lidské psychice. Zůstaň proto s ostatními v kontaktu. Hodně lidem prospívá společné učení se a vzájemná podpora. Pomoz kamarádům, kteří vykazují smýšlení, před kterým varují výše uvedená upozornění, a promluv si s nimi. Společně to zvládnete.

Kredity jsou body, které slouží v zásadě k dvěma účelům:

• Kredity hodnotí náročnost předmětu. Někdy tedy hodně přibližně. Každý předmět má přidělen určitý počet kreditů, čím náročnější, tím více kreditů. Pokud studuješ podle doporučeného studijního plánu, každý semestr budeš mít zapsané předměty dohromady za ~30 kreditů. Pozor na to, že náročnost není to samé jako obtížnost. Předmět relativně lehký na pochopení může vyžadovat hodně času stráveného prací na úkolech a tudíž být ohodnocen více kredity než jiný předmět, který je těžší.
• Kredity hodnotí tvůj postup studiem. Když předmět úspěšně dokončíš, získáš daný počet kreditů. Získané kredity jsou pak důležité pro postup do dalšího semestru a dokončení studia. Získaný počet kreditů se za horší známku nebo opakování zkoušky nesnižuje, za každý úspěšně dokončený předmět vždy dostaneš plný počet kreditů.

Abys postoupil(a) do dalšího semestru, je potřeba podle Studijního a zkušebního řádu splnit na konci zkouškového dvě podmínky:

• Povinné a povinně volitelné předměty, které jsi měl(a) zapsané podruhé, jsi úspěšně ukončil(a).
• Získal(a) jsi minimální počet kreditů:
  Ve vyšších ročnících se podmínka minimálního počtu získaných kreditů kontroluje pouze jednou ročně po letním semestru.
  V odůvodněných případech můžeš požádat o individuální studijní plán a získat tak výjimku na minimální počet kreditů.
  Pozor: Kredity uznané z předchozího studia se do minimálního počtu kreditů za daný semestr/akademický rok nezapočítávají.

Když neuspěješ v některém předmětu, neboj se, můžeš si ho zapsat ještě jednou (obvykle příští rok). Při druhém zápisu předmětu už ale uspět musíš. Zároveň musíš uspět v tolika předmětech, abys získal(a) požadovaný minimální počet kreditů. Pokud to nezvládneš, škola ti studium ukončí.

Pro úspěšné dokončení bakalářského studia budeš potřebovat:

• Úspěšně dokončit všechny povinné předměty.
• Získat potřebný počet kreditů z každé skupiny povinně volitelných předmětů.
• Získat celkově alespoň 180 kreditů (pokud studuješ podle doporučeného průchodu, budou ti kredity stačit).
• Úspěšně složit (nebo si nechat uznat) zkoušku z angličtiny (nenechávej si ji na poslední semestr!).
• A nakonec obhájit bakalářskou práci a složit státní závěrečné zkoušky.

Předběžné zápisy slouží k tomu, aby katedry zjistily, jaký je zájem studentů o jednotlivé předměty v příštím semestru, a podle toho mohly zajistit potřebnou kapacitu předmětů. Když si zapíšeš předmět v předběžném zápisu, přenese se ti i do řádných zápisů a pravděpodobně ti pak nebude hrozit, že by ses na daný předmět nedostal/a. Proto bys měl/a předběžných zápisů využít, hlavně pokud si chceš v příštím semestru zapsat nějaké povinně volitelné nebo volitelné předměty. Zejména o jazykové předměty bývá velký zájem a jsou brzy obsazené: když si je zapíšeš v předběžném zápisu, máš výhodu.

V období předběžných zápisů proto doporučujeme:

• zkontrolovat si, že se ti v KOS na stránce Zapsané předměty objevily všechny povinné předměty, které máš mít v příštím semestru (podle studijního plánu),
• zapsat povinně volitelné a volitelné předměty, které bys chtěl/a studovat v příštím semestru,
• pokud ti některý předmět nejde zapsat, kontaktuj rozvrháře dané katedry.

Předběžné zápisy jsou nezávazné, takže si neboj teď zapsat předměty, i když ještě nevíš, zda si je budeš chtít nakonec zapsat. Může se stát, že ti nakonec bude takový předmět kolidovat s jiným v rozvrhu, takže se neboj si zapsat předmětů více jako alternativy. Můžeš si předběžně zapsat předměty za až 40 kreditů. Předběžné zápisy se na rozdíl od řádných zápisů neuzavírají tlačítkem Uzavřít zápis a kromě omezení na max. 40 kreditů nejsou kontrolovány žádné další podmínky.

Předběžné zápisy do letního semestru probíhají od 4. 11. 2024 do 15. 11. 2024, více informací najdeš v příslušné aktualitě (až bude aktuální). Předběžné zápisy do zimního semestru akademického roku 2025/26 budou probíhat od 14. 4. 2025 do 25. 4. 2025.

Pozn.: Zapisování sportů na tělocviku se předběžné zápisy netýkají. Můžeš si sice v předběžném zápisu zapsat kód předmětu Tělesná výchova, ale nepřinese ti to žádné výhody: všichni studenti budou vpuštěni do zápisu sportů najednou.

Při zapisování předmětů a rozvrhu v KOSu je potřeba vědět, že jde o dvě odlišné věci, i když na sebe logicky navazují.

1. Nejdřív musíš dostat předmět, který si chceš zapsat, do seznamu svých zapsaných předmětů. Seznam zapsaných předmětů najdeš v KOSu v menu Předměty > Zapsané předměty. Povinné předměty podle doporučeného průchodu bys měl(a) mít zapsané automaticky. Další předměty můžeš přidávat v menu Předměty > Zápis předmětu, kde je můžeš vyhledávat podle názvu, kódu nebo katedry. Druhá možnost (vhodná zejména pro povinně volitelné předměty) je najít si předmět ve studijním plánu (Předměty > Studijní plán) a zapsat ho odtud. V zapsaných předmětech můžeš mít předměty za maximálně 40 kreditů. (Více je možné si zapsat jenom na výjimku.)
2. U zapsaného předmětu si potom vybereš paralelku, kterou si chceš zapsat do rozvrhu na stránce Rozvrh > Tvorba rozvrhu. V rozvrhu se ti budou šedou barvou zobrazovat všechny paralelky daného předmětu, některou si vybereš a kliknutím na ni si ji můžeš zapsat. U většiny předmětů vybíráš vždy konkrétní paralelku cvičení nebo laboratoře, přednáška se ti po zapsání cvičení objeví v rozvrhu automaticky.

Pro podrobnosti a termíny čti aktuální vyhlášku k zápisům v interních aktualitách.

V prvním semestru máš povinné předměty zapsané v rozvrhu od studijního oddělení. Studijní oddělení ti také zápis samo uzavře. Měnit předepsaný rozvrh lze jen po dohodě s vyučujícími.

S problémy se zápisem paralelek v rozvrhu nechoď na studijní oddělení, které s tím nic udělat neumí. Kontaktuj vyučujícího předmětu nebo rozvrháře dané katerdy.

Další podrobnosti o zápisech, které nejsou na začátku prvního semestru tak podstatné, budou doplněny později.

O tom, jak funguje výuka angličtiny na FEL, se podrobně dočteš na stránkách Katedry jazyků.

Zjednodušeně řečeno se angličtina liší od všech ostatních předmětů tím, že má oddělené kódy předmětů pro výukové kurzy na různých úrovních, které jsou nepovinné, a povinnou zkoušku. Abys zjistil(a), do jakého kurzu se máš zapsat, určitě udělej rozřazovací test a zapiš si předmět podle instrukcí v testu. Zkouška z angličtiny na úrovni B2 je však povinná pro všechny bakalářské studenty (stačí ji zvládnout kdykoli během bakalářského studia, ale rozhodně nedoporučujeme si ji nechávat na poslední semestr). Zkouška z angličtiny se zapisuje jako speciální kód B0B04B2Z. Tento kód fiktivního předmětu neobsahuje žádnou výuku, ale pouze zkoušku samotnou. Zkoušku z angličtiny si tak musíš zapsat poměrně dlouho dopředu, už při zápisech před zkouškovým, kdy chceš zkoušku skládat. Za zkoušku sice žádné kredity nedostaneš, ale pozor: i na ní se vztahuje pravidlo nejvýše dvou zápisů povinného předmětu. Zkouška má jako korekvizitu klasifikovaný zápočet z úrovně B1 (fiktivní předmět s kódem B0B04B1K).

Pokud máš uznávaný jazykový certifikát na úrovni B2 a vyšší, postupuj podle instrukcí na stránce úvodu k rozřazovacímu testu.

Zápisy tělocviku jsou složitější, protože tělocvik nezajišťuje fakulta, ale Ústav tělesné výchovy a sportu (ÚTVS) pro všechny fakulty ČVUT společně. Tělocvik je na FEL volitelný předmět. Pro zapsání tělocviku musíš:

1. Nejprve si zapsat kód pro tělocvik v KOSu. To se nejsnáze dělá na stránce Předměty > Studijní plán, kde si rozklikneš skupinu Volitelné předměty > Tělesná výchova. Tady si můžeš vybrat z několika kódů:
   • A003TV si můžeš zapsat jednou během studia a získat tak za tělocvik 2 kredity.
   • TV-V1 je za 1 kredit a můžeš si ho zapsat každý rok.
   • Kódy TVV nebo TVV0 ti umožní zapsat další hodiny tělocviku navíc. Za ně ale už žádné kredity nedostaneš.
   • Vedle klasického tělocviku si můžeš zapsat také zimní nebo letní tělovýchovné kurzy (TVKZV a TVKLV).
2. Když máš kód zapsaný v KOSu, přiřadíš si k němu konkrétní sport a hodinu na webu ÚTVS. Zapisování na sporty se otevírá pro celé ČVUT najednou (termín je na stránkách ÚTVS) a některé populární sporty bývají velmi rychle obsazené. Za některé sporty se platí poplatek, informace o placení jsou opět na stránkách ÚTVS.

Zapsaný tělocvik se ti neobejví v rozvrhu v KOSu ani jinde a je to v pořádku.

(V)tip: Tělocvik s kódem A003TV se v programu EEM uznává jako povinně volitelný humanitní předmět.

Prerekvizity a korekvizity jsou omezující podmínky, za kterých si můžeš předmět zapsat. Uvidíš je v KOSu na stránce předmětu nebo na stránce, kde se předměty zapisují, pod titulkem Omezení.

Prerekvizita je omezení znamenající, že předmět B si můžeš zapsat pouze tehdy, pokud jsi v některém z předchozích semestrů úspěšně dokončil, získal zápočet nebo měl zapsaný předmět A. Různé druhy prerekvizit jsou vysvětleny zde. Vyskytuje se občas například u předmětů, které na sebe tematicky navazují, třeba Fyzika 1 a Fyzika 2. Ještě nedávno byly prerekvizity poměrně časté a pořádně znepříjemňovaly život studentům, kteří některý předmět nezvládli. Dnes už je naštěstí takovýchto omezení málo.

Korekvizita je omezení znamenající, že předmět B si můžeš zapsat pouze tehdy, pokud jsi měl(a) dříve zapsaný předmět A nebo máš oba předměty zapsané alespoň současně. Typická korekvizita pro hodně předmětů s prací v laboratořích je předmět Bezpečnost práce v elektrotechnice (BEZB nebo BEZM). Z tohoto důvodu si studenti programů OI a SIT nemohou v 1. semestru zapsat žádný volitelný předmět v laboratoři, protože předmět BEZB mají až ve 2. semestru.

Zástupnost nebo ekvivalence znamená, že dva předměty s různým kódem jsou vzájemně zaměnitelné, tedy pokud například přestoupíš z jednoho programu na druhý a v obou jsou stejné nebo zástupné předměty, budou ti uznány. Zástupné předměty si samozřejmě nemůžeš zapsat oba najednou.

Zástupnost existuje i mezi variantami předmětu vyučovanými v češtině a v angličtině. Anglické varianty mají většinou anglický název a v kódu předmětu je na druhém místě písmeno E. I když jsi zapsán(a) na studium v českém jazyce, můžeš si říct, že budeš nějaké předměty studovat v angličtině. Stačí si zapsat anglickou verzi předmětu, jenom je potřeba dodržet pravidla pro studium v angličtině v českých programech. Pokud ti anglická verze zapsat nepůjde, obrať se na svoji studijní referentku.

Bude doplněno později.

Bude doplněno později.